Přeskočit na hlavní obsah

Coworking prostory a pracoviště zaměstnavatele pohledem BOZP a PO

Základní pojmy

Pracoviště zaměstnavatele — místo, kde zaměstnanci fakticky pracují a které pro výkon práce určil zaměstnavatel. Rozhoduje faktický stav, ne vlastnictví či typ smlouvy.

Provozovna (§ 17 živnostenského zákona) — prostor, v němž je živnost provozována. Jde o živnostenskoprávní pojem, který s BOZP přímo nesouvisí.

Práce na dálku (§ 317 ZP) — práce z místa, které si zvolil zaměstnanec; vyžaduje písemnou dohodu o práci na dálku.

Coworkingový prostor — prostor provozovaný třetí osobou (poskytovatelem), užívaný na základě členství či smlouvy zaměstnanci různých firem.

Sdílené pracoviště (§ 101 odst. 3 ZP) — pracoviště, kde působí zaměstnanci více zaměstnavatelů; zakládá povinnost písemné koordinace rizik.

Dělba povinností v PO (§ 2 odst. 2 zák. č. 133/1985 Sb.) — za objekt a společné prostory odpovídá provozovatel, není-li smlouvou sjednáno jinak; za vlastní činnost a školení svých zaměstnanců odpovídá vždy zaměstnavatel.


Tři typy užívání coworkingu

A1 — Volný výběr při práci na dálku. Zaměstnanec pracuje na dálku a coworking si volí i platí sám. → Není pracoviště zaměstnavatele.

A2 — Benefit (síť poskytovatele X). Zaměstnavatel hradí membership v síti coworkingů, ale zda a kde bude zaměstnanec pracovat, zůstává jeho volbou v rámci práce na dálku (§ 317 ZP). → Není pracoviště zaměstnavatele.

B — Určené pracoviště. Zaměstnavatel určí konkrétní coworkingové prostory jako místo výkonu práce (v souladu s pracovní smlouvou dle § 34 ZP) a smluvně je zajistí. → Je pracoviště zaměstnavatele s plným režimem BOZP a PO.

Klíčové pravidlo: Rozhoduje, kdo určuje místo výkonu práce — ne kdo platí. Soustavné užívání jednoho prostoru v režimu A1/A2 nebo týmové akce organizované zaměstnavatelem prostor fakticky překlápí do režimu B.

Coworkingový prostor je pracovištěm zaměstnavatele tehdy, jestliže na něm zaměstnanci s vědomím zaměstnavatele a na základě jeho rozhodnutí či pokynu soustavně nebo opakovaně plní pracovní úkoly — tedy jestliže je to zaměstnavatel, kdo toto místo pro výkon práce určil, zajistil nebo jeho užívání organizuje, bez ohledu na právní titul k prostorám.


Přehled základních povinností BOZP a PO

Povinnost

A1

volný výběr

A2

benefit síť

B

určené pracoviště

Hodnocení rizik (§ 102 ZP)

obecné pro práci na dálku

obecné + rámcové prověření sítě

konkrétně pro každý prostor

zásady práce na dálku a chování v cizích prostorách

totéž + pravidla sítě

vstupní + místní specifika každého prostoru

Kontroly pracoviště (§ 102 ZP, § 108 odst. 5 ZP)

ne

ne

ano

(adaptovaný rozsah)

Koordinace (§ 101 odst. 3 ZP)

ne

ne

ano, písemně s poskytovatelem

PO — smlouva s poskytovatelem (§ 2 odst. 2 zák. č. 133/1985 Sb.)

rámcově prověřit

prověřit a doložit dělbu povinností


Důsledky - pokud je coworking prostor pracovištěm zaměstnavatele

BOZP (§ 101–108 ZP) — zaměstnavatel zde plní všechny povinnosti v plném rozsahu: vyhledávání a hodnocení rizik podle skutečných podmínek místa (§ 102 ZP), přijímání opatření, školení zaměstnanců včetně místních specifik (§ 103 ZP), poskytování OOPP dle vyhodnocení rizik (§ 104 ZP) a ověřování, že pracovní podmínky (ergonomie, mikroklima, osvětlení dle NV č. 361/2007 Sb.) vyhovují — fakticky je zajišťuje provozovatel, odpovědnost vůči zaměstnancům však nese zaměstnavatel.

Sdílené pracoviště (§ 101 odst. 3 ZP) — protože na jednom pracovišti plní úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, vzniká povinnost vzájemného písemného informování o rizicích a koordinace opatření; prakticky se plní vůči provozovateli coworkingu.

Požární ochrana (zákon č. 133/1985 Sb.) — rozdělení povinností mezi provozovatelem objektu a zaměstnavatelem se řídí § 2 odst. 2: není-li smlouvou sjednáno jinak, za objekt odpovídá jeho provozovatel; zaměstnavatel vždy odpovídá za jím provozované činnosti (včetně jejich případného začlenění do kategorie dle § 4) a za seznámení zaměstnanců s únikovými cestami a místními pravidly PO (§ 16). Proto je nutné smluvní/členské podmínky prověřit.

Kategorizace prací (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb.) — práce vykonávané na tomto pracovišti se kategorizují s ohledem na jeho skutečné podmínky; místně příslušná je KHS podle místa výkonu práce.

Pracovnělékařské služby (zákon č. 373/2011 Sb.) — pracoviště spadá do rozsahu PLS včetně případného dohledu na pracovišti (u kategorie 1 v zákonném rozsahu dle § 54).

Pracovní úrazy (§ 105 ZP, NV č. 201/2010 Sb.) — úraz zaměstnance při plnění pracovních úkolů v coworkingu je pracovním úrazem s objektivní odpovědností zaměstnavatele (§ 269 ZP); zaměstnavatel musí být schopen objasnit příčiny a okolnosti, což předpokládá součinnost provozovatele (vhodné smluvně ošetřit).

Pracovní právo — místo výkonu práce (§ 34 ZP) — aby mohl zaměstnavatel práci v coworkingu přidělovat, musí se adresa vejít do sjednaného místa výkonu práce; jinak je nutný dodatek pracovní smlouvy. Současně je vhodné aktualizovat pravidelné pracoviště pro cestovní náhrady (§ 34a ZP).

h) Kontrolní orgány — pracoviště podléhá kontrole oblastního inspektorátu práce (zákon č. 251/2005 Sb.) i KHS (§ 82 zákona č. 258/2000 Sb.); zaměstnavatel musí být schopen na místě či na vyžádání doložit hodnocení rizik, školení, koordinaci dle § 101 odst. 3 ZP a rozdělení povinností PO.

Co pracovištěm zaměstnavatele nevzniká — nejde o provozovnu podle § 17 živnostenského zákona (neohlašuje se, není-li tam živnost fakticky provozována vůči třetím osobám) a nejde o odloučené pracoviště pro účely jiných předpisů, ledaže by naplnilo jejich vlastní definice.

Dostali jste odpověď na svou otázku?